Žít svůj život ...

Každý z nás v životě zažívá chvíle, setkání, události které nám život doslova mění.
Setkání s tím pravým mužem (ženou), narození dítěte, splněný sen vlastního bydlení, ....
Každá událost, každé setkání, každá zkušenost má v našich životech svůj význam. Něco nás naučit, někam posunout, ukázat nám, že je třeba začít něco dělat třeba trochu jinak.
Ve svém věku ( stejně jako Vy milé ženy ) mám takových setkání, zkušeností jistě mnohem více, než jsem jich měla ve dvaceti. Někdy jsem na na některé zkušenosti slyšela hned, jindy jsem je přešla bez povšimnutí, to je celkem normální.
Jsem už ve věku, kdy nemám chuť a myslím ani tolik času, ztrácet energii na "hlouposti" - Ano dnes mi spousta věcí připadá jako hloupost, ale určitě jsem to tak nevnímala třeba před třiceti lety. Každý z nás vnímáme životní lekce, situace do výše svého věku, úměrně svým prožitkům, lekcím, které jsme dostaly ...
Jestli jsem se za posledních pár let něco naučila, tak je to neztrácet svůj čas tím co mě nenaplńuje, co mě dělá vysloveně nespokojenou. Výhoda elegantního věku pro mě je, že dělám to co chci ... ne to co chtějí druzí. A je to vážně fajn.
Pracuji a snažím se mít v pořádku ty vztahy na kterých mi záleží - s rodinou, partnerem, obklopuji se lidmi se kterými jsme si navzájem přínosem - přáteli.
Už vážně nemám čas (resp. nechci ztrácet čas) na taková ta "falešná přátelství" ... kdy hodinu plkáte s "někým" o "ničem" a když ten dotyčný odejde ... řeknete si "uf, doufám, že ho zase dlouho neuvidím" ...
Každý žije svůj život jak ho cítí, ale některé z nás se více řídí tím, jak se na nás koukají ostatní. Často, jako bychom potřebovaly jejich souhlas k tomu co děláme, dovolujeme druhým aby byli měřítkem správnosti našeho žití.
Upřímně, ještě před pár lety jsem to měla úplně stejně i já.
Otázky "Co tomu řeknou? ... Jak to bude vypadat? ... "Co si o mně budou myslet? " mi naskakovaly do hlavy tak nějak automaticky.
Ani nevím kdy přesně to přišlo, ale jsem tomu uvědomnění moc , moc vděčná ...
Být šťastná s tím co mám pro mě neznamená odevzdaně sedět a říkat si, že je to u mě lepší než u sousedů, že se mám dobře, protože v Africe jsou na tom hůř ... uvědomila jsem si, že mám své sny, sny, které jsou jenom mé a je mi úplně šumák, že pro druhé to není důležité.
Přestala jsem se schovávat za nějaké společenské normy dávat vinu za své prohry jiným, okolnostem apod. ... vzala jsem svůj život pevně do rukou a také zodpovědnost sama za sebe, přestala jsem se chovat tak, jak by se to líbilo druhým, začala dělat to, co jsem cítila jako správné já a ono to prostě a jednoduše funguje.
Nebojte se žít svůj život ... nikdy není pozdě začít si plnit své sny, prvním krokem mnohdy je vzpomenout si jaké to vlastně jsou a potom už stačí každý den udělat jeden malý krok k jejich splnění ... někdy stačí začít tím, zbavit se svazujícího "Co tomu řeknou ostatní" ... raději si položte otázku Co na to říkám JÁ" ...
Ženy přeji vám krásný den ... udělejme dnes třeba nějakou malou NOVOU věc každá sama pro sebe, nějakou novou věc, která udělá radost nám ... ne druhým